onlinemag.cz Další magazíny: Auto moto | Cestování | Domov | Finance | Reality | Elektro | Kultura | Móda | Hobby | Sport

Nenechávejte nic náhodě, jen loni byla škoda 672 milionů z vloupání do bytů

V roce 2013 došlo k meziročnímu nárůstu vloupání do obytných objektů. Hlášeno bylo o pětinu více vyloupených domů a o 5 % více vyloupených bytů nebo chalup. Ruku v ruce s nárůstem vloupání stoupaly i škody – průměrně se zvedly o 2000 Kč na 40 237 Kč za vloupání.

V Praze, kde jsou škody způsobené zloději dlouhodobě vysoko nad celorepublikovým průměrem a která s celkovými škodami 183,2 milionu Kč zaujala první místo, došlo k nárůstu škody zejména u vloupaček do domů – konkrétně o 95 %. Průměrná škoda na vykradený dům tak činila asi 103 tisíc Kč. Oproti tomu poklesly škody, které zloději způsobili majitelům bytů – o 12,5 % na průměrnou škodu 57 tisíc korun na jedno vloupání.

Na druhém místě se umístil Středočeský kraj (celkové škody 145,1 milionu Kč), třetí příčku obsadil Moravskoslezský kraj (celkové škody 62,1 milionu Kč) následovaný Jihomoravským (celkové škody 54,1 milionu Kč). Nejmenší škody zloději naopak způsobili v Pardubickém a Královéhradeckém kraji.

Co se týče nárůstu celkových škod za vloupání, překvapivě vede Zlínský kraj, kde o 787 % (tedy takřka 9x) narostly škody způsobené zloději – bytaři. O 99 % pak škody způsobené vloupáním do rodinných domů. O 167 % více škod způsobili zloději vloupáním do bytů také v Olomouckém kraji.

Zloději jsou drzejší, při vnikání do objektů se nebojí se ani hrubé síly

Problémem roku 2013 byl větší počet loupežných band i zlodějů jednotlivců, zapříčiněním především prezidentskou amnestií. V kombinaci s nepříliš veselou ekonomickou situací se tak zlodějské řemeslo pro mnohé stalo lákavým východiskem z hrozící nouze. Odborníci si navíc všimli postupné profesionalizace těchto zlodějů a faktu, že si leckde přestali brát servítky.

Že zloději často používají brutální sílu, potvrzuje také Lucie Filová ze společnosti TOKOZ. Tato žďárská továrna patří k nejstarším českým podnikům v oboru. Na základě zkušenosti s tuzemskými zloději dokonce vyvinuli vlastní řadu zámků s názvem PRO, která by měla dostatečně dlouho odolávat i zlodějům, vybaveným třeba vrtačkou, požárnickou sekerou, velkým kladivem, ale také elektrickým nářadím.

„Zámek bezpečnostní třídy 4 stojí kolem tisíce korun,“ uvádí Filová. „To je 1:40 v poměru ke škodám, které může zloděj způsobit. Námi vyvíjené vložky navíc mají modulovatelnou délku a jdou tedy do naprosté většiny dveří.“

Vložka má navíc důležitý psychologický efekt – zloději jasně naznačuje, že majitel objektu bere své bezpečí vážně. I takový detail pak může rozhodnout o tom, že se o vloupání raději ani nepokusí.

Co když už je zloděj vevnitř?

Pokud se zloděj definitivně rozhodne, zamezit mu vloupat se do domu, bytu nebo chaty bývá obtížné. Dokonce i bezpečnostní normy počítají s tím, že profesionálního zloděje často není možné zastavit, jen výrazně zpomalit. Druhou věcí je ovšem fakt, že ani vloupání do objektu by nemuselo nutně znamenat desetitisícové škody. Majitelé objektů však musí dodržovat několik zásad a – jak praví odborníci – používat selský rozum.

„Majetek v objektech je pro zloděje často ponechán jako na podnose,“ komentuje Jan Krupíř, autor poučného webu Zamcenydum.cz. „Představte si zloděje, který se dostane do libovolného českého domu nebo bytu. V podstatě si může vzít naprosto vše, na co přijde. O dílnách, sklepích nebo garážích ani nemluvě.“

Podle Krupíře se zloděj snaží po vniknutí do objektu zmizet co nejrychleji – hrozí totiž, že hluk spojený s vloupáním již upozornil například pozorné sousedy.

„Cenné věci tedy stačí schovat, ideálně pod zámek. Je pravděpodobné, že se zloděj spokojí spíše s příslovečným vrabcem v hrsti,“ míní Krupíř. O dodatečném uzamčení svého majetku by měli uvažovat také majitelé stavebních strojů nebo motoristé. Míchačky, sekačky, ale také sezonní pneumatiky nebo motorku je možné uzamknout zámkem ukotveným pevně do podlahy, tzv. xboxem. Zloděj s ním bude mít další náročnou práci a je velká šance, že to raději vzdá.
Problémem navíc může být také nářadí, které zloděj při loupení nalezne. Poslouží mu totiž k dalšímu řádění. Zapomenuté páčidlo vás může ve výsledku přijít hodně draho.

„Přímo z praxe znám případ zloděje, který se vloupal do objektu jen díky sekeře, kterou nalezl ve špalku před chalupou,“ zmiňuje Krupíř.

Tipy na zabezpečení podle webu Zamcenydum.cz

 

  • Má-li objekt více dveří, zabezpečte všechny! Nebude hrozit, že jedny dveře zloděj „obejde“ jinými, méně zabezpečenými a do objektu se dostane tak jako tak.
  • U domu zabezpečte dostatečně kvalitním zámkem již vrátka. Bude hned jasné, že to s bezpečností myslíte vážně.
  • Zamkněte i bytelné dveře uvnitř objektu. Sice hrozí, že je zloděj poničí, ale pokud chrání majetek výrazně přesahující jejich hodnotu, má to smysl.
  • Pravidlo pěti minut – majetek, ke kterému se zloděj do pěti minut od vloupání nedostane, je v 70 % případů v bezpečí.
  • Zredukujte počet míst, kde máte cenný majetek. Utratíte pak méně peněz za jejich zabezpečení.
  • Vžijte se do role zloděje – první bude prohledávat místa, kam se dostane bez námahy. Čím později se dostane k cennostem, tím větší šance bude, že to pod tlakem času vzdá.
  • Cenný majetek zamykejte zvlášť – cennosti a finance do trezoru, nářadí do skříněk s visacími zámky, stavební stroje, sezonní pneumatiky, kolo nebo motocykl do země třeba pomocí tzv. xboxů.
  • Kde není co ukrást, tam zbytečně nedrážděte. Pokud jste před zimou vyklidili například chalupu od všeho cenného, zabezpečte ji spíše symbolicky. Škody potenciálně způsobené při vniknutí do objektu by neměly nikdy přesahovat hodnotu věcí uvnitř.